close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Školka pro dvě

7. září 2016 v 11:03 | Yvona
5.9.2016. Nástup do školky. Povídaly jsme si o tom s Emínou s předstihem. Těšila se do školky, ale nevěděla, do čeho jde. Že tam opravdu bude bez maminky zjistila v šatně. Převlékla se, pozdravila děti "ahoj všichni", okoukla hračky a vrátila se pro mě. Vzala mě za ruku a myslela si, že jdu do třidy s ní. Chyba lávky a velké zklamání. Emína bude ve třídě s cizími dětmi, s cizí paní učitelkou a bez maminky a tatínka. A přišel pláč. Pardon, pláč ne, hysterický výlev. Já brečela taky. Schovala jsem se za dveře a brečela. A nebylo to tím, že jsem v 8.měsíci a jsem tedy, podle tabulek, citlivější. Nene, je to tím, že je Emína pořád moje holčička. Těšila jsem se na to, až Emína půjde do školky, že doma stihnu tolik věcí, které sice s Emínou taky stíhám, ale nemám na to ten klid. A nic. Ráno dovedeme Emínu do školky a já sedím doma, zaměstnávám se kravinama, mám stažený žaludek a pořád na ní myslím. Co asi dělá ve třídě? Našla si kamarádku nebo kamaráda? Stýská se jí? Pláče? Jaká je paní učitelka? Zkrátka, první týden jakobychom do školky chodily obě dvě. Emína fyzicky a já psychicky. Já osobně si pamatuju, že se mi do školky taky nechtělo. Nikoho jsem tam neznala a bylo to tam šíleně dlouhé, než mě vyzvedli a šli jsme domů. Nevím přesně, jestli jsem si vůbec zvykla. Chodila jsem do dvou školek. Jednu jsem měla ráda a tu druhou ne. A pak přišla základní škola a ta byla docela fajn.
Manžel mi tvrdí, že on určitě ve školce nebrečel, ale zároveň nechce, abych si tu informaci ověřila u jeho mamky. Jasně, že brečel. Určitě!
Emína je ve školce třetí den. Pravda, dopoledne jsem šla do banky a vyřizovala, což s Emínou jde těžko. A pak jsem šla městem, svým tempem, koupila věci, na které bych si při hlídání běhající dcery nevzpomněla. Najím se! V klidu, bez otázek, bez puštěné pohádky. Sním si svojí porci, aniž by mi Emína šahala do talíře. To je velká výhoda toho, že je Emína ve školce.Čekám na den, od kterého bude Emína chodit do školky s radostí, nestihne se ani v šatně převléct a poběží do třídy takovým tempem, že ji nestihneme ani zamávat. To budu o hodně klidnější. Do té doby budu koukat na hodiny a odpočítávat minuty, než nastartuju auto a pojedu pro ni.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mirka Mirka | Web | 7. září 2016 v 12:10 | Reagovat

Úplně se mi teď vrátila vzpomínka na den, kdy dcerka nastupovala do školky, měli jsme to hodně podobné. Moc se těšila, ale jakmile pochopila, že odejdu, tak začala plakat a já pak taky. O dva roky později, když do školky nastupoval syn, to bylo jiné. Myslela jsem si, že už mě to tolik nebude brát. Syn to zvládl s přehledem bez pláče, ale já brečela jenom co jsem zavřela hlavní dveře školky:-)

2 Yvona Yvona | 7. září 2016 v 14:30 | Reagovat

Hodně zkušených maminek mi říká: To si zvykne. Musí si to prožít. A co my, maminky? Taky si to musíme prožít. Já jsem brečela i při zápisu do školky. Jsem měkkota :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama