Kontrola tento týden. Doktor: jak se cítíte? Já: všechno mě bolí, malá kope o 106 a mám strach z porodu, takže to musím už jen přežít. Doktor: to jste řekla správně, musíte to přežít.
Motto posledních týdnů před porodem: hodit se do klidu a přežít! Paráda!
Bolí mě všechno a to z jednoho prostého důvodu - vážím o 13 kilo víc. Pro někoho přirozená věc, pro mě nikoliv. Dalším důvodem je, že ta malá Gabriela se snaží mamince, mně, dát najevo, že tam je a to dost bolestivým způsobem. Kopance do žeber, do boků a ještě víte kam. Vadí ji cesta autem. A do jako velmi moc. Seděla jsem v autě na zadním sedadle, vedle sebe kabelku a Gabriela kopla tak, že se kabelka odporoučela. Takovou má sílu. Když se blíží jedna z odpoledních hodin, kdy to malé hádě v břiše usne, manžel a dcera tomu nasadí korunu tak, že se na mě přicucnou, ťukají na moje břicho s větou: Miminko, ty spíš? Nespi. Díky, ještě že vás dva mám. Prudiči.
Toaleta!! Zaklínadlo, které opakuji čtyřikrát do hodiny a běda, jestli jde manžel nebo Emína na záchod přede mnou. V žádným případě, já mám přednost. V tomhle teda určitě. Včera šel manžel do sprchy a já za ním zavřela dvoje dveře, abych neslyšela tekoucí vodu. Stejně to zabralo a to jsem byla na záchodě před několika minutami. Znáte tu průpovídku o věčně čurající koroptvi? Tak já už dávno nejsem ani ta blbá koroptev. Kotoptev se přede mnou může jít zahrabat, já jsem víc. Nejlepší rada od zkušené maminky zní: spi, dokud můžeš. Ha, ha!! My usínáme s Gabrielou spolu. Mezi osmou a půlnocí chodím každých 10 minut na záchod a potom? Asi usnu. Nevím, kdy, nevím, jak, ale vzbudí mě budík do školky. Ráno to jde, jsem totiž ranní ptáče, Gabriela sova po manželovi, takže mám klid. A během dne je živo.
Strach z porodu mám. A proto sahám po placebo a je mi jedno, co to je. Doktor se snažil být nakloněn optimismu, ale prostě mu to nešlo. Prý to bude rychlejší, ale ostatní nedokáže odhadnout. Ale když budu klidnější po čaji a semínku nebo něco takového, proč ne. Hlavně si mám do nemocnice zavolat záchranku, protože doprava v našem městě je na ....porod v osobním autě uprostřed kolony.
Přežívám, užívám, od zítra má pršet, další plus pro mě. Jdu si koupit kytku, už teď si ji zasloužím, ale zrovinka teď odcházím na toaletu, Gabriela potřebuje více místa.
Preji krasny a nicim neruseny porod! Druhou dceru jsem rodila necele dva roky po prvni a slo to jako po masle. Zatlacila jsem snad jen 4x a mala byla venku. ;) (Od ctvrteho mesice jsem si pridavala do jidla lzici lneneho seminka a posledni mesic pred porodem jsem pila caj z maliniku. Jestli mi to k porodu pomohlo netusim :D ale kdyby doslo k dalsimu tehotenstvi... Udelam urcite to stejne!!)