Říká se, že je to jako jízda na kole. Nezapomíná se. Záleží ovšem na tom, jakým kolem jste jezdili a na jakém jezdíte teď. To samé platí pro auto. Před několika lety jsem jezdila starým golfem. Byl starý, ale sloužil dlouho a spolehlivě. Pak jsem otěhotněla a můj budoucí manžel nechtěl, abych řídila. Chápu. Potom jsem párkrát jela s miminkem na nákup. Dobrý nápad to rozhodně nebyl. Plné ruce, do toho břečící mimino a když už jsem byla, konečně, před domem, nebylo kde zaparkovat. Zaparkovala jsem daleko od domovních dveří a přenášení nákupu a miminka domů se rovnala nadlidskému výkonu. Volala jsem na magistrát a dostala se mi informace, že před vlastním domem by mě značka reserve stála 15000,- ročně. Co naplat, velké město s dvěma auty na rodinu, stojí peníze. Auto nám pomalu, ale jistě, selhávalo, až zestárlo natolik, že se s ním nedalo jezdit. Asi tak rok jsme byli bez auta. A víte co? Ani nám to nepříšlo. Bydlíme blízko centra, všude to máme kousek a nákup se vešel do kočárku nebo do batohu. Je to 2 týdny, co nám před domem stojí novější auto. Je naše a parkujeme před svojí garáží. Bezplatně. Vzhledem k tomu, že nejsem natolik přizpůsobena dlouhým procházkám, začala jsem před 2 dny jezdit autem. Jel se mnou manžel, protože jsem si po takové době nebyla jistá. Přece jenom jezdila jsem s golfem, ne s fordem. Jasně, že mi auto dvakrát chcíplo. Ale nastartovalo. Za tu dobu, co jsem nejezdila, se u nás ve městě opravovalo. A malovali se nové pruhy a přibyly semafory. Zvyk je železná košile a já tu košili budu muset převléct. Jezdím ráno do školky s dcerou a hledám místo k zaparkování. Není a není! Jsme ve městě a aut je tu až moc. Jela jsem v poledne pro dceru a hledala místo k zaparkování. Není a není a i tam, kde se normálně neparkuje, stojí auta. Po dvou okruzích jsem to vzdala a drze se postavila k obrubníku. A čekala, kdy přijede policie. Nic. Pro dnešek mi to prošlo. Jako řidička jsem se moc nezměnila. Nadávám na chodce, kteří nečekají na zelenou a prostě a nenápadně vstoupí do vozovky. Nadávám na řidiče, kteří mi nedají přednost nebo udělají kolem mne myšku. To vše proto, abych za ním stála na dalších semaforech. Tak tenhle chvátal, aby si polepšil o 3 metry. NAdávám na nové jednosměrky, které dříve jednosměrkami nebyly.
Je to o zvyku no :-)
Koukám, že je to ve všech městech stejné. U nás je největší provoz a tudíž nejméně bezpečno ráno u školy, protože většinu dětí vozí rodiče autem až ke vchodu.