Máme dohodnuté s mojí druhou dcerou, teď už oficiálně Gabrielou, že to spolu vydržíme. Já budu poctivě dodržovat doktorovy rady a doporučení a ona se nepohrne ven. I když to nějaké dny vypadá, že ven chce, vysvětluji jí, že v břiše je jí dobře, že tam venku akorát paří slunce a nemáme ještě připravené topení na zimu, takže by nepřišla ve vhodný okamžik. Musíme to vydržet.
Navzdory naší domluvě balím do porodnice. Jen tak zlehka, ale utříděně. Zjistila jsem, že si vůbec nic nepamatuju. Cože jsem si sbalila před 3 lety? Zato vím, co mi chybělo. Župan, bačkory a kartáček. A taky hroznový cukr, který bych ocenila, dudlík a něco na čtení. Před 3 lety jsem ležela na šestinedělí a doktoři se nějak neměli k tomu, aby nás pustily domů. Volala jsem manželovi a brečela, že chci domů, že už to v nemocnici nevydržím. Vydržela jsem tam dlouhatánský týden! Musely jsme to tam vydržet. V den, kdy nás pouštěly, jsem měla Emínu oblečenou snad hned ráno. Pustili nás odpoledne.
Co si naprosto živě pamatuju, je porod. To se nedá zapomenout. První bolesti, telefon manželovi, že to bolí s prominutím, jako kráva. Pak manžel u porodu a zase bolesti, při kterých jsem mu lámala ruku. Prý mám docela páru. A vydrželi jsme to. Já ty bolesti, manžel tu rozdrcenou ruku.
Poslední týdny budou opět na manželovi. Musí to se mnou ještě vydržet. Hormony, náladičky, panika. Jako bych to tušila, instalovala jsem před měsícem do kuchyně tabuli. Včera jsem tam napsala vzkaz: pochval mě, pohlaď mě. Zabralo to a mně se ulevilo. Ono bylo taky mimochodem za co. Dneska jsme měli bavorské vdolky - opět moje chutě. A já dělala těsto a povedlo se. "Ona máma není tak špatná kuchařka" říká manžel Emíně. Já jsem totiž minulý týden zkazila krtkův dort, ale úplně zkazila. Za normálních okolností bych zbytek toho blevajsu vyhodila do popelnice a dělala, jako že nic. Ale manžel má dovolenou, je s námi od rána do večera, tím pádem je svědkem všeho, co se doma děje. Musím to s ním ještě vydržet. Každý máme svojí míru trpělivosti. Já téměř žádnou, Emínu vůbec žádnou a manžel se drží, co to jde. Přeju mu hodně štěstí.
Manžel je skvělý, takového jaksi postrádám..