close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dcero moje...

31. srpna 2016 v 8:02 | Yvona
Dcero moje...
máme před sebou důležité datum. Den, kdy vykročíš směrem ke své samostatnosti a mně dojde, že mě až moc nepotřebuješ. Budu tu pro tebe vždy, ale už nebudu s tátou jediná ve tvém dětském světě.
Moje první vzpomínka na tebe je na porodním sále, kdy si ležela v postýlce vedle mě, držela si mě za ukazováček a koukala si na mě. Mlčky. Škoda, že jsem se na tebe, jako na první miminko, lépe nepřipravila, ale která prvorodička je vlastně stoprocentně připravená?
Myslela jsem si, že všechno zvládnu sama a na jedničku. Ať už to byly poporodní stavy, stavy, kdy jsem chtěla od tebe utéct. Ale zůstala jsem, protože stačilo, aby vyšla za roh domu a vracela jsem se zase k tobě. Byly dny a noci, které nestály za nic a mohly jsme za to obě dvě. Ty si mi chtěla něco říct a nevěděla jsi, jak a já ti zase nerozumněla. Prožily jsme toho spolu hodně, i pád ze schodů, kdy si se rozhodla, že to sejdeš sama a to jsi ani neuměla pořádně chodit. Sama! To tvoje slovo, které slyším častěji a častěji. Já sama, mami. Ema šikovná. Ano, jsi velmi šikovná. Nic mi nedalo tolik práce. Smrkání, chození na toaletu, oblékání, všechny tyhle kámeny úrazu jsme zvládly na poprvé. Jízdu na kole už taky zvládáš. Nebyla jsem nemocná, možná jednou. Stoličky ti narostly a neví o tom nikdo z nás. Jsi naše sluníčko, které ale umí pořádně pozlobit. Neposloucháš. Máš svojí hlavu a nenecháš si od nikoho poroučet. To máš po mně. Občas je to fakt na facku, konečně rozumím své mamce, která na mě občas neměla trpělivost stejně jako dnes já. Místo poslechnutí diskutuješ a když už se rozčílí i táta, tak je to vážný. Jsi hravá, baví tě všechno. Miluješ "čtení do ouška", zpívání, malování a běhání. Nejsi mi podobná, jsi celý táta. Jsi krásná! Modré oči, blonďaté vlasy, malý nosík.
Až budeš větší a starší, věřím, že si spolu popovídáme, že budeš cestovat a poznávat jako já. Mám pro tebe pár rad, které pro mě nikdo neměl, ale já je budu mít pro tebe. Třeba je budeš chtít slyšet. Jsi dost svéhlavá, takže o tom pochybuju, ale naděje umírá poslední.
Jsi to prostě ty. Lezeš nám občas na nervy, ale my tobě taky. Chceš všechno hned a teď, někdy se to dá i zařídit, ale někdy musíš i ty počkat, jako my jsme čekali na tebe.
Dcero moje, přeju ti šťastné vykročení správným směrem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama