"Tak můžeme jít" oznámil mi od počítače manžel. Tak to mám ještě 10 minut k dobru, protože manžel není oblečený, učesaný, nemá ani peněženku. Včera jsme šli do kina. Jen tak. Manžel zařídil hlídání, zaplatil lístky, já nemusela hnout ani prstem. To je servis. K mému překvapení manžel zařídil hlídání nejen na večer, ale i přes noc. Paráda! Romantika, ničím nerušený spánek, idylka. Film jsme vybrali akční, moje hormony totiž na romantické filmy pořád reagují přehnaně a na filozofický film o stárnutí se mi opravdu nechtělo. I z toho důvodu, že budu za 10 dnů zase o rok starší. Ještě koupit popcorn. Nebo nachos? Nikdy se nemůžeme rozhodnout. Film jsme nemohli vybrat lepší, super počítačové efekty, manžel neusnul a já na plátno koukala stylem "Emínanaprasátkopepina", tedy s otevřenou pusou. Dokonce nám zbyl popcorn. Film skončil, celý večer před námi. Udělali jsme si několika kilometrovou procházku do centra. Plán byl takový, že zajdeme do restaurace na pizzu. Ehm...v pátek večer? To jsme vážně přestřelili. Ani židlička v kavárně nebyla prázdná. Konečně jsem objevili volný stůl, ale při rychlosti obsluhy a mrknutí do jídelního lístku, jsme pochopili, proč byl ten stůl volný. Tak jsme ho taky opustili. Náhradní plán byl o dost lepší. Objednat si pizzu domů, lehnout si k filmu a být sami.
Pizzu jsme objednali a nechali u obsluhy telefonní číslo. Doma! Rozložili jsme gauč, našli film a ulehli jsme, a čekali na tu výbornou pizzu. Předpokládali jsme, že dcera spí v horním patře u babičky. Neuběhlo ani půl hodiny a zaznělo klepání na dveře, bouchání na okno. Klepání na dveře bylo od babičky a nespící dcery. Bouchání na okno patřilo dovážce pizzy. Babička nám mezi dveřmi oznámila, že dovážka zvonila i na babičku do horního patra, že nám teda veze tu pizzu. Proč? Proč jsme asi dávali telefonní číslo? Takže závěr noci jasný. Dcera s námi chtěla zůstat logicky doma u televize, paní, co nám dovezla pizzu tím způsobem, že vzbudila celý dům a dost možná i sousedy, jsem poděkovala. Dost vzteklým způsobem, protože nechápu, že v půl 11 v noci musí vzbudit rodiče, dceru a zkazit tak pohodobý večer. On to vlastně nakonec pohodový večer byl, až na to čtení pohádeka honění dcery po bytě. Někde jsem slyšela, že dítě dokáže narušit manželský život. Tak pro včerejšek ne, byla to dovážka pizzu. A zapomněli artyčoky.
Dost zajímavý počtení.