Karty

28. dubna 2016 v 9:49 | Yvona
Před pár lety jsem se od kamarádky naučila číst z karet. Nebylo to nic jednoduchého, člověk pro čtení z karet musí být vlohy, musí v kartách vidět trochu víc než ostatní a opravdu najít rovnováhu mezi hlavou a srdcem. Nicméně, poté jsem karty vykládala několika mým kamarádkám, dokonce i sobě. Karty jsem si vyložila na celý rok, zapsala jsem si to do deníku a denik nechala v knihovně. Ke konci toho roku jsem deník otevřela a viděla, jak moc se ty karty nemýlily.
Pak jsem potkala manžela, který na to sice "nevěří", ale občas si nechá karty vyložit a když se narodila Emínka, nenašla jsem si pořádně čas na to, abych se hodila do klidu, zapálila svíčku nebo prostě vypla počítač nebo televizi, sedla si ke kartám a pomocné knize a vykládala bych. Teď bych na to ten čas a soustředění jaksi měla. Ozvala se mi kamarádka, že by potřebovala vyložit karty. Proč ne. A manželovi jsem navrhla večerní seanci. Souhlasil.
Soustředil se na míchání karet, vytahoval kartu po kartě a já mu říkala, co tam vidím. Natolik svého manžela znám, že můžu říct, že to na něj sedlo. Ohledně výkladu karet do budoucnosti si na to počkám, protože mě vyjimečně dokáže překvapit svým rozhodnutím. Co se týče například bydlení, čekala jsem na jeho konečné rozhodnutí celý rok. Já byla na nervy,byly dny, kdy jsem v současném domově nechtěla strávit ani minutu a můj manžel se nedokázal rozhodnout.
Vykládala jsem mu dále. Manžela čeká velmi důležitý střet s osobou blízkou, který skončí radikálně, tzv. na nože. Opravdu to tam bylo a jak znám manžela, pokud ho někdo velice zklame, je schopný ho odříznout ze svého života. Když jsem se ho na to ptala, nechtěl mi to říct, ale bylo na něm vidět, že ho něco žere. Ať přemýšlím, jak přemýšlí, nemůžu na to přijít, jen doufám, že to nebude tak horké, jak se zdá.
Já jsem si karty taky vyložila a vlastně ty karty byly pro nás, všechny čtyři. Žádné překvapení. Manžel bude zase nervózní s příchodem miminka. To už tady bylo a žádná změna se konat nebude.
Vykládání karet je pro nás takovým menším rozptýlením a pro mě přesvědčení, že jsem z toho, co mě tenkrát naučila kamarádka, nic nezapomněla. Kdo by to byl do mě řekl, že?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama