Volno

23. března 2016 v 13:04 | Yvona
Manžel dostal v práci čtyři dny volna. Pro mě to znamená, že dostanu taky nějaké to volno, protože dceru hodím na krk manželovi a zdrhám. To volno mělo být dnes dopoledne. Včera večer jsem si plánovala, kam chci zajít, co chci stihnout, a hlavně sama, bez ječící, fňukající a věčně utíkající dcery. Do kabely jsem si sbalila blok a tužku, protože sednout si do kavárny a psát si nápady na papír, to je můj vrchol blaha. V noci jsem nemohla nedočkavostí usnout. Moment, neusínala jsem pro bolest hlavy a pro neustálé kopání malých nožiček do mých zad. Nicméně, prášek s dávkou paracetamolu a odsunutí dcery pomohlo nejvíce a já se prospala do rána. Oknem do ložnice proudilo světlo, Emína se ještě válela vedle mě a já si říkala, jaký skvělý den mě to čeká. S vědomím, že budu mít pár hodin volna jen pro sebe, jsem vyskočila z postele jako laňka, připravila snídani, udělala mlíčko, čaj, usmívala se na manžela a sepisovala na papír místa, kam chci zajít. Manžel mě tedy hned uzemnil. Když mám volno, tak žádné úřady, žádná banka. Tak jsem to vyškrtla ze seznamu, Zbývalo DM pro poukázku na DM běh s dcerou, květinářství, kavárna, a procházka městem s iPodem v uších. V záchvatu veselé nálady jsem na seznamu.cz zjistila, že mám svátek. Aha, takže mám nárok na květinu a čokoládu. Tak si ji kup ve městě, zněly instrukce. Bez problému. Můj vítězoslavný odchod z domova jsem směřovala na 9:00, aby bylo sluníčko a tepleji než ráno a aby otevřeli banku. (to už jsem manželovi neřekla). Ale manžel mě vykopal už v 8:00. No dobře. Stejně jsem měla hlad a za rohem máme pekařství. Dále jsem měla v plánu dojít dceři do hračkářství pro hračky do koupele, ale tam otevírají zase od 9:00, nevadí, projdu si hlavní třídu, kouknu do výloh, to mě nezabije, že. Navíc si to zasloužím.
Tak, dveře od domu zavřené, sluchátka v uších, cesta do pekařství, tam si nemůžu vybrat, protože všechny bagety vypadají dobře, ale nesmí být pikant nebo moc sýrový, přece jenom, jsem těhotná s nevolnostmi. Obložená houska a telefon. Manžel volá, že se mám vrátit domů, že musí do práce. To je fakt? Tak to si teda opravdu nezasloužím. Nicméně, žvýkám otráveně housku, která byl navíc rozmočená, ale jsem tak našlápnutá, že kdybych se vrátila do toho pekařství, tak bych tu prodavačku asi zadupala. Přijdu domů, manžel otrávený, já otrávená, dcera jediná v pohodě, rozházená kolínka po kuchyni a voda pro psa na podlaze. Vzdávám to. Za půl hodiny se snažím obléct dceru, přece jenom půjdeme ven. Emína se seká a dneska docela odhodlaně, ztrácím nervy, ona taky. Slzavé údolí a ublíženost a já radši nic neříkám. Potom jí hladím, ujišťuju, jak jí mám ráda, ale že mě zlobí s tím, že se nechce oblékat. Usmíření, prý mě má také ráda. Jdeme ven, slibuju jí rohlík, jdeme na úřad pro potvrzení o trvalém bydlišti do školky. Dneska to trvá nějak dlouho. Úřednice chce rodný list, který mám doma, tak chce jen občanku. Ještě, že je to potvrzení zadarmo. Za to čekání. Mám chuť na kafe, jdeme pro capuccino. Pro mě dobrá zpráva, žaludek a miminko snesou capuccino, aspoň něco pozitivního dneska. Emína se pere a odmlouvá, že nepůjde do kočárku. Nakonec se nechá přemluvit, protože trnu strachy, aut jezdí hodně a žádné nezastavuje, spíše ho řídí úplně slepí chvátající řidiči. Jdeme vybrat peníze do bankomatu, Emína říká, že mám vybrat hodně. Tak jo. Jdeme vybrat kytky na okna. Emína vybrala žlutou a červenou. Ještě nám schází koupit pytel zeminy, to koupíme cestou domů. Emína poskakuje, napotřetí neposlechne, aby zastavila, nakonec zastaví několik centimetrů od auta. Mám infarkt. Vynadám jí. Jdeme dál, v parku čekáme, až přejde dvacet dětí ze školky, Emína se snaží zařadit, ještě, že je nejmenší a poznám ji všude. Kupujeme zeminu, Emína si koupila lahvičku pro panenku, je šťastná. Doma se ale nevysleče a hned lítají hračky po obýváku. Kde je nána? Kouká přece na ní, celá tatínek.
Ohřeju oběd. Emína nechce jít spát, další dohadování, nakonec vezme panenku a usíná. Já taky usínám.
Jsem vzhůru, čekám na Emínu, jdeme nakoupit, potom uklízet na zahradu a zasadit kytky do truhlíku na okno.
Přišla mi sms od manžela, že mi dnešek vynahradí!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama