Ty to se mnou umíš

9. března 2016 v 18:42 | Yvona
Před pár dny se stala taková věc. Byli jsme s manželem a Emínou na návštěvě u švagra a jeho přítelkyně a pekly se u nich na zahradě buřty. Manžel se hned iniciativně chytil opékání a obsluhy. No vlastně, on na mě volal: přines tácky, chleba, pojď sem atd. Já na tácek dala buřt a lžičku hořčice. Tu se za mnou objevil manžel, monitorující situaci a přede všemi mě začal poučovat o tom, že hořčice tam má být dvakrát tolik, že to dělám špatně. No a já jsem se ho přede všema vážně zeptala, jestli bude v pořádku, když mu tu hořčici kydnu na hlavu. Manžel se rozesmál a bylo hotovo.
Pak mi cestou domů dal pusu a řekl: "já jsem tak rád, že to se mnou umíš. Já tohle pošťuchování mám rád."
Umím no. Proč si to nepřiznat. Pak jsme se rozpovídali o našem začátku, kdy jsme na sebe štěkali, kdy jsem se urazila kvůli jeho kritice, dva dny s ním nemluvila a pak to s ním rozebírala celý večer. A taky si pamatuju, že když jsem manželovi řekla: "nech mě být", tak do mě šil tak dlouho, až jsem vybuchla úplně.
Po 3 letech můžu spokojeně říct, že se pošťuchujeme, kritiku toho druhého přijímáme s lehkostí a vtipem. Když se potřebuju vykřičet, tak křičím a rozčiluju se na manžela, ten si k tomu dokonce lehne na gauč a kouká. Já skončím svůj monolog, přitulím se, usměju se a řeknu: "mně už je líp", manžel se taky usměje a jede se dál. Taky se mi přiznal, že se to musel naučit, nechat mě být, vyvztekat, pak je prý se mnou jiná řeč.
Hodně jsme se hádali v kuchyni. Já vařit prostě neumím a nehodlám se to naučit, protože stručně a jasně, mám doma kuchaře a vaření opravdu není mojí láskou. Něco začnu v kuchyni vytvářet a spoléhám na to, že to manžel dodělá. Ono to tak funguje, i bez keců. Ale dříve ty kecy byly typu: proč to nedoděláš? ty fakt neumíš vařit, teď to musím udělat já, je to úplně bez chuti atd. Já na manžela ječela z druhé místnosti, že si to má dodělat sám, že se na to taky můžu...no víte co.
Dnes už se naše odpovědi smrsknou na jednoduché: máš taky ruce, neštvi mě a víš co mi můžeš. Ve vší srandě.
Mamka mi pořád připomíná, že manžel je jen jeden a mám ho na celý život, tak si ho musím šetřit.
Tchýně zase manželovi připomíná, že jsem hodná a chytrá holka, tak ať je na mě hodnej.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama