Příběh č.3

24. února 2016 v 13:13 | Yvona
Je mladá, hodně mladá. Před dvěma týdny oslavila 17. narozeniny. Oslavovala na místní diskotéce. Přišel tam cizí kluk, hezký a vyspali se spolu. Od té doby ho neviděla. Zvrtlo se to tak, že po třech měsících zjistila, že je těhotná. Byla v šoku, nemohla to rozdýchat, nemohli to rozdýchat rodiče. Co bude dělat? Na potrat je pozdě, doktorka ji poradila, že by mohla dát miminko k adopci. Je tak mladá. Rodiče po týdnu absolutního ticha za ní přišli a nabídli ji pomoc. Ona ale musí udělat maturitu, stůj co stůj. Tajila své větší a větší břicho před spolužáky, před sousedy, každé odpoledne po škole ležela doma a učila se. Rodiče o tom také moc nemluvili. Nosila velké svetry a přibrala, ale nikomu to nepřišlo divné, protože hodně jedla. Občas si pohladila bříško a mluvila na miminko, ale věděla, že ho dá k adopci. Jak by se o něj postarala? Nemá práci, je bez peněz, teprve dodělává školu. Kde by bydlela? U rodičů? Otce svého miminka neviděla už měsíce, vůbec se neozval. Byl to jen úlet, nic víc.
Bolest jí projela celým tělem. Už je to tady. Cesta do porodnice, porodní sál. Miminko je venku, je to holčička. Bože, ta je tak krásná, holčička chytila maminku za palec. Je jen její. Nikomu jí nedá. Dala jí jméno a veze si ji domů, k rodičům. Rodiče jsou naměko, i táta. Táta pracuje o pár hodin déle, každá koruna se hodí. Ona jde k maturitní zkoušce. Prošla s odřenýma ušima, ale má v ruce maturitní vysvědčení a doma krásnou holčičku. Spolužákům to řekla třídní učitelka. Koukali na ní s otevřenou pusou, nikdo nic nevěděl. Složili se spolužačce na výbavičku a kočárek.
Stala se z ní máma. Je to náročné, snáší pohledy sousedek, ale má své miminko. Našla si brigádu, na pár hodin týdně, kdy hlídají rodiče.
Přijel. Našel ji. Byl prý na půl roku v cizině a pak se jí snažil najít přes kamarády, musel na ní myslet. Čí je to dítě? Tvoje, odpověděla. Tlačila dál kočárek, on šel vedle ní a mlčel. Holčička je krásná. Vezme si je s sebou do města. Má tam byt, sice malinký, ale vejdou se tam všichni. Postará se o ně.
Ona byla proti, vůbec se neznají. Ale on se snažil, jezdil za nimi každý víkend a ona se na něj začala těšit. Po pár měsících si je odvezl s sebou, svoje holky.
Dnes bude holčičce 8 let a další miminko je na cestě. Znám jiné příběhy, smutné. Tenhle je krásný, dojemný, i když veřím, že měl své těžké dny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama