Povinnosti

9. února 2016 v 14:58 | Yvona
Emína se ještě nenarodila a my už měli s manželem plnou hlavu nápadů a tipů, jak naše miminko naučit anglicky, německy (já) a lyžovat a hrát basketbal (manžel). Nebyl jí ani rok a už měla velmi kladný vztah k hudbě. V době, kdy Emína nechodila a nemluvila, držela jsem jí v náruči a kroutila se do rytmu Pharella Williamse. Společně milujeme písničku Get lucky. A chtěla jsem, aby uměla anglicky, co nejdřív. Manžel a tchýně začali s Emínou trénovat hod míčem do dálky a výšky a trefu na koš. Tak dlouho před námi manžel trénoval, že se trefí do jakéhokoliv koše ve městě, že se párkrát netrefil a už toho nechal. Osobně si myslím, že je to velká škoda, přece jenom, ještě před pár lety byl manžel výborný basketbalový hráč, kterého chtěli do ligové soutěže. Ale nechám tomu čas, za rok za dva nenápadně pověsím na dvoře basketbalový koš a ti dva (manžel a Emína) se začnou předhánět. Manžel se bude dmout pýchou, že je jeho dcera celá po něm. Jen se trochu bojím situace, kdy Emína udělá 10 z 10, to nebude manžel pár dní mluvit. S mojí angličtinou připravenou pro Emínu to bude trochu složitější. Začaly jsme spolu s anglickým pexesem a chodíme také na hýbánky s angličtinou, ale to skákání, běhání po tělocvičně a hraní si s hračkama a hlavně ta svačinka je pro Emínu daleko zajímavější. Já jsem se sice němčinu učila od 10 let, a o 20 let později si udělala státnici, ale že bych si byla jistá v kramflecích při obchodním jednání, za to ruku do ohně nedám. Anglicky a rusky mluvím od 15 let a dalších 17 let jsem se pořád měla co učit a učím se stále. Cizí jazyky, to je záležitost na celý život. Co se Emča nenaučí teď, naučí se ve škkole. Ovšem, Emína nás velmi překvapila v obchodě, kde jsme hledali masovou kapsičku pro naše štěně. Říkám: "Emí hledáme to...to (jako matka na mateřské vymeteno), musí tam být napsáno to...." A Emča v klidu větu dokončila: "puppy". Celá po mně, dyť to říkám. Sport a cizí jazyky bychom měli. Emína také kreslí, od ráno do večera, přes stůl , ledničku, podlahu až po stěnu. Vyložený talent. Neustále jsme doma diskutovali o tom, na jaký kroužek ji přihlásit, do jaké tělocvičny jezdit, až nám došlo, že kdybychom chtěli Emínu přihlásit na všechno, co jí jde, byli bychom jejími otroky. Řekli jsme si, že ji přece jenom necháme v klidu formovat, necháme ji všechno vyzkoušet a uvidíme, u čeho vydrží. Manžel si občas kouše nehty a nedočkavě tvrdí, že Emína bude velkou sportovkyni po něm, bude jezdit na lyžích, snowboardu, bude hrát volejbal, tenis, basketbal. Společně ji učíme jiné důležité věci, pomáhat v domácnosti. Moc jsme ji nenutili, sama vzala lopatku a smetáček a zametla po sobě drobky. Když rozlije vodu nebo čaj, sama si to po sobě utře. Pomáhá mi vyndavat nádobí z myčky. Nejdřív jsem se sama divila, že je Emína tak strašně ochotná a pak mi došlo, že jen co vyndáme příbory, košík se z myčky nenápadně vytratí a z Emíny je červená Karkulka. Děkujeme za oběd a večeři, nejčastěji manželovi. Také jsem doma vyhlásila klidové dopoledne. To znamená, že jeden den v týdnu neděláme dopoledne nic. Ležíme na gauči, koukáme na pohádky, když se nám chce jít ven, tak jdeme nebo taky ne. Manžel to přetáhl na celý den.
Dávám si voraz a budu následující roky sledovat, čím bude naše Emína. Lyžařka nebo reprezentační volejbalistka, malířka nebo spisovatelka, překladatelka nebo...nebo prostě bude jedno dopoledne v týdnu ležet na gauči a nehne se od televize.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rock-Lee13 Rock-Lee13 | 9. února 2016 v 15:09 | Reagovat

Myslím si, že je velmi talentovaná. Jen tak dál!

2 Yvona Yvona | 9. února 2016 v 15:32 | Reagovat

[1]: Taky si myslím, že je talentovaná. Díky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama