maminky vs nemaminky

3. února 2016 v 14:04 | Yvona
Už před narozením Emíny jsem byla přesvědčená, že mě nemůže mateřský život přece semlít. Já prostě nebudu celý den s miminkem doma a když budu mít konečně volno, tak nebudu tlachat opět o dudlíku, plínkách a čas nebudu trávit porovnáváním dovedností miminek. To ne!
Po dvou letech přiznávám, že mě mateřství semlelo. Ne na 100%, ale na 70% určitě.
Tím, že jsem si v mateřství moc nevěřila, tak jsem se ostatním maminkám i vyhýbala. Třebaže jsem maminky potkávala, vyhýbala jsem se jakýmkoliv radám a poznatkům. Chodila jsem na kafe s mojí kamarádkou, která už má děti velké, takže její rady jsem poslouchala, osvědčily se, tak co.
Pak jsem poznala maminku. Bez dítěte byla fajn, opravdu. Ale s dítětem se na mě spustila lavina rad a zaručených informací. Já jsem upřímně pro indivindi zkušenosti, a co umí moje Emína, nemusí umět jiné dítě a naopak. Naše Emína je velice šikovná, na některé věci. Chodí na záchod, sama, kreslí si, umí barvy, ale na druhou stranu má na noc plínku, kňourá a nemluví v celých větách a má dudlíka. No a co.
Máme s Emínou kamarádku a jejího syna, která je skvělá. Naše děti si hrajou, spís strkají a rvou se o hračky a my si povídáme, co je nového, pomlouváme naše manžele. Ráda chodím ven, třeba večer na skleničku. Mojí velkou výhodou je, že mám hlídacího manžela. On jde v pátek do hospody, a druhý den se vyměníme. Nebo jdeme ven spolu, a Emína spí u rodičů. Tím pádem mě zajímá, co je kde ve městě nového, kde se otevřela nová restaurace. Maminky, které jsou se svými dětmi doma pořád, tohle prostě neznají a ani je to nezajímá. Díky Terezo, Jarko, jsem ráda, že vás mám.
Událost minulého týdne mi to potvrdila. Sešly jsme se s několika maminkami. Neznaly jsme se, takže beru to, že naším společným tématem byly děti. První hodinu jsem to vydržela, pak už ne. Emínu jsem vypustila do hřiště, občas na ní koukla, protože já do žabomyších válek malých dětí nezasahuji. (pokud Emínu někdo netahá za vlasy nebo kouše do ucha nebo na ní lehne). Jsem zcela upřímně ráda, když je ode mě Emína vzdálená více než 5 metrů a hraje si s dětmi. Dala jsem si pauzu a zákusek a smoothie a čekala, že se od maminek dozvím něco nového. Nic, děti, děti, pořád dokola, nakonec si sedly k dětem do dětského koutku a byly tam. Moje krevní skupina to není. A najednou, jako zázrakem, se ve dveřích objevila moje známá. Měla s sebou oba dva syny, ale ty vypustila si hrát, sedla si a dala si pauzu. Sedla jsem si k ní, probraly jsme , kam večer zajít na skleničku, kde je dobré bydlet, jaký byt, kam chodit běhat, prostě NORMÁLNÍ témata. Maminky na pokec nejsou špatné, ale i nadále hodlám kombinovat konverzaci o dětech a tom ostatním. Jsem maminka, ale ne za každou cenu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama