Citový vztah

7. února 2016 v 22:31 | Yvona
Máme doma kočárek - kárku. Je to hrozný kousek. Chybí tomu kde co, pás je malinko prasklý, jedině kolečka stále jezdí. Emína v něm jezdí od 5.měsíce a je to její a moje citová záležitost. Už několikrát jsem se naštvala, že ten kočár poletí rovnou na smeťák, už ho ani nemyju, protože to "nemá cenu".
Emína už začíná jezdit na motorce a kole a já ten kočár pořád vláčím s sebou. Nedokážu se ho zbavit, protože nemůžu. Nedovedu si představit, že ten kočár, ve kterém Emína seděla, spala, a odbyla si DM běh, leží někde na smetišti nebo si ho dokonce vyloví nějaký bezdomovec a bude v něm vozit papír do sběrny. Ne, to neudělám. Pěkně ho na jaře umyju, zabalím a schovám někam na půdu nebo do garáže, možná i na něj zapomenu, ale bude schovaný. A mě bude hřát pocit, že tak krásnou věc z Emčina raného dětství nevyhodím. Je to náš kočár, vybíraly jsme ho spolu, jely s ním první 5-kilometrovou jízdu z bazaru. Vozíme v tom nákup, panenku, psa. Je prostě nás a patří k nám!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama