Souvislosti

25. ledna 2016 v 13:53 | Yvona
Za ty skoro 3 roky, co jsem na pozici manželka a maminka se stalo několik událostí a změn, které byly perfektně načasované a až vyjímečně krásně zapadly do našeho života.
Když byl Emíně 1 rok, strašně jsem toužila se vrátit do práce. Hrozně moc jsem chtěla mít pár hodin denně, a pracovat. Měla jsem plnou hlavu iluzí a nadšení, které po neúspěších vyplynulo ve zklamání a nespravedlnost. Tou dobou , kdy jsem byla zklamaná, jsem poznala několik maminek, které si nelámaly hlavu s prací, kterou opustily, ale začaly podnikat. Nebo jen tak péct, prodávat víno a kávu. Obdivovala jsem jejich energii a zápal, ale já jsem od toho ustoupila s tím, že na to nemám. Mělo to tak být. K tomu rozhodnutí jsem totiž měla dospět sama. Vzhledem k tomu, že na mě v práci nikdo nečeká, jsem si opět sedla ke svému blogu a řekla jsem si, "jo, mě baví psát, vždycky mě to bavilo" A vznikl projekt Restaurace České Budějovice. Projekt mě zcela pohltil, hodnotíme nové i zavedené restaurace a lidi si podle našeho hodnocení vybírají, kam zajít. Blog píšu stále, jak zde můžete číst. Je mi upřímně líto jazyků, které jsem využívala a jazyky ráda studuji. Měla jsem zájem o překladatelku, tlumočnici, bohužel stav "na mateřské" rozhodl za mě. A tak vznikl další projekt: Angličtina pro maminky English for mums. Nebaví mě se učit slovíčka z obchodních smluv, o naší republice, o světě. Chci se učit teď a tady a jak jinak, než na mateřské. Angličtina pro maminky opakuje slovíčka, ale taková, co používáme každý den. Věřím, že angličtinu nezapomenu jen já, ale i ty maminky, které mojí stránku navštíví. Ještě mi chybí němčina a ruština, ale na to taky dojde. A shodou okolností se mi dostal do schránky časopis, kde je článek o podnikání na mateřské, o digitálních dovednostech. Jo, v pravý čas.
Ještě před pár měsíci bych nečekala, že řeknu: chci další miminko. A nečekal to ani můj manžel. Nicméně, rozhodli jsme to všichni, včetně Emíny, která miminko prostě CHCE. Začala po bytě chodit s panenkou a předstírá její pláč. Manžel má za úkol sestavit mi přebalovací pult, ale na mou výšku. Nejsem žádná žirafa, ale se svými 170 cm a ohýbáním se nad kuchyňským stolem jsem si akorát přivodila bolesti zad. Nyní vidím ty situace s malinkou Emínou, které mě poučují pro další miminko.
Ještě před rokem by od nás nikdo nečekal, že řekneme: " a stěhujeme se". Všechno to muselo dozrát a my se rozhodli. Hledáme bydlení a taky ho budeme mít. Pro nás, pro naše děti. Než jsem podruhé (před 5 lety) přišla do Budějovic, toužila jsem po bytě u řeky a...ano, měla jsem pronajatý byt u řeky. Chci bydlet u řeky znovu, protože je tam tak krásně. Přála jsem si pro manžela lepší práci a...ano, má lepší práci. Samozřejmě se o to zapříčinil z velké míry on sám, ale přání se přece plní, ne? I pro toho druhého.
Přeju si pro Emínu to nejlepší, talent, štěstí. A ....ano, má to nejlepší, má nás a má talent na kreslení a malování.
Stále si přeju, stále si sny plním a někdy mě to stojí hodně přemáhání, když čekám na to správné načasování. Ale to správné načasování je na tom to nejlepší!!! Krásný den!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wendy wendy | 26. ledna 2016 v 8:43 | Reagovat

Tleskám, sny a jejich plnění jsou součástí života!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama