Mateřská demence

8. ledna 2016 v 12:36 | Yvona
Tsss...říkala jsem si pokaždé, když mi nějaká maminka vyprávěla o tom, že na mateřské ztratila pojem o světě a neumí mluvit česky, natož jiným cizím jazykem. S bříškem jsem chodila do trafiky kupovat Ekonom, noviny a samozřejmě Maminku, abych něco důležitého v okamžicích mého prvního miminka neopomenula. Tak Ekonom mi byl platný asi jako ...víte co, noviny jsem poctivě četla a dodnes čtu a Maminku mám vyrovnanou v knihovně od lednového do prosincového čísla.
Když se Emína narodila, rozhodla jsem se osudu mateřské demece postavit čelem a začala studovat, nebo si spíše doplňovat vzdělání v angličtině, němčině a ruštině. Dotáhla jsem to dokonce na vysokou školu...atd. Byla jsem na sebe pyšná.
O dva roky později: píšu manželovi sms, že jsem dneska uvařila brambory, ale ty jelita jsem už musela vyhodit, tak ať si koupí....cože to vlastně je? Jak se to řekne? Je to určitě maso. Do prdele, jak se říká tomu, pro co jezdíme do Globusu? Tak tohle slovo vynechám a píšu manželovi: něco si kup. Jakobych nečekala, že mi cestou z práce zavolá, cože si to má teda koupit. No nic, telefon není na odposlechu, tak se můžu před ním znemožnit a po vyjmenování různých indicií se shodneme na tom, že má manžel koupit sekanou.
od Vánoc s námi bydlí pes, štěně. Když jsme na nákupu, tak mu kupujeme konzervy, kapsičky. Procházíme regálem, a manžel se ptá, co vlastně hledáme. Do prdele, kdybych to uměla česky říct, tak mu to řeknu, ne? Musí na tom být napsáno...cože tam musí být napsáno? Už to mám, puppy tam musí být napsáno. No vida, aspoň mě napadlo anglické slovíčko. A Emína má radost, že slyší nové slovíčko a až ke kase opakuje: pupy, pupy.
Další slova, která mě nenapadnou hned, ale potřebuju je a manžel mi fakt nepomáhá, protože na mě kouká jako na blbce jsou: plenka, krém, cvičení, polévka, češněčka (píšu to tak, jak to vyslovuju). Přesně ta slovíčka, která by mi měla v době mateřské utkvět v hlavě, ne?
Začala jsem psát tenhle blog a ještě jeden další, abych úplně nezpitoměla. Píšu, píšu a přistihuju se, jak volám manžela, aby mi řekl, jak se to proboha řekne česky. Ale on mi vůbec nepomáhá.
Věřím tomu, že za rok bude Emína umět více slov než já. To je život!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama