Volný večer

22. prosince 2015 v 22:32 | Yvona
Dnes mám volný večer. Dnes je jen můj večer, dítě spí, pes spí, manžel v hospodě. A já mám volno, můžu si dělat, co chci. Nikdy bych neveřila tomu, že tyhle věty někdy napíšu.
Po narození Emíny jsem si neuměla večery o samotě představit. Manžel byl celé dny, i víkendy v práci a pak šel večer ven. Já jsem na něj házela smutné oči, ronila slzy, aby nikam nechodil, že tu nechci s Emínou zůstat sama, co kdyby se něco stalo, ale také proto, že mi manžel chyběl. Nějak jsme se doma míjeli. Večery a manželem mě totiž vyváděly ze samoty a mateřské dovolené. Celý den jsem se těšila na to, až s manželem promluvíme normální, dospěláckou, řečí, popovídáme o tom, co se děje v práci, ve světě, co nového u manželových kamarádů.
Emína odrostla, já zjistila, že když si manžel vyjde s kamarády, tak aspoň bude doma klid a já si vychutnám ticho. Nejde tu žádný seriál, manžel nehraje hry, nevyžírá ledničku, neptá se třikrát na tu samou věc, prostě je klid.
Manžel chodí vetšinou ven v pátek nebo v sobotu. Na to se dá psychicky připravit. Aby si ale nemyslel, že se na ten svůj klidný večer moc těším, při oznámení na něj hodím takový menší zklamaný výraz. On si potom myslí, že mi bude chybět, že ho miluju natolik, že bez něj nemůžu žít.
Ve čtvrtek už si začínám plánovat, co budu večer dělat. Tak například můžu psát do svého blogu nebo pracovat na své nové fcb skupině. Nebo si můžu konečně pustit černobílý film, který si v manželově přítomnosti sice pustit můžu, ale přes ty jeho poznámky a prskání si to nemůžu tak vychutnat. Nebo kouknu na seriál nebo na přehlídku Victorias Secret, kterou si sice v manželově přítomnosti pustit můžu, ale....dopadá to jako s tím černobílým filmem.
Včera večer byl například manžel v kině. Já doma nohy nahoře, všechno spalo. Těšila jsem se, že se něco dozvím o novém filmu a manžel to prosím skoro celé prospal. Hlavně, že se před filmem nacpal nachos.
Jestli žárlím na jeho večery venku? Jedna příhoda za všechny. Manžel byl s kamarádem v nějakém baru, přišla k němu mladá holka, a protože asi ještě nevěděla, jak začít konverzaci, tak řekla manželovi: "hezká mikina" A manžel na to odpověděl: "dík, tu mi koupila manželka". Holka samozřejmě odešla. Když mi to druhý den vyprávěl, tak jsem nevěděla, kvůli čemu se mám vlastně smát. Na druhou stranu je manžel tak upřímný, že mě to až dojalo. Nemůžu však usnout na vavřínech, před odchodem do hospody a do víru velkoměsta mu ráda připomenu, že má jednu ženu doma a to mu stačí.
Já také ráda vyrazím večer ven. Minulý týden do divadla a potom na skleničku do baru. Je to příjemný. Miluju ty návraty domů, kdy manžel sedí u počítače, kouká na seriál nebo hraje hru, a ptá se mě, co je nového a jaký jsem měla večer.

Je to hrozně fajn si vyměnit role tak, aby každý z nás vyrazil večer ven sám. Pak se hrozně těšíme domů ke své rodině. Jo, a prý jsem ta nejlepší!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama