Máma, táta, bába

16. prosince 2015 v 22:49 | Yvona
Máma jsem já, táta je manžel. Pro Emínu je máma každá žena, která je těhotná nebo má s sebou dítě. Táta je každý chlap. Ještě tu má "kuka", kluk, který jede na kole nebo skejtu.
Díky tomu už vzniklo několik vtipných i nevtipných situací. Moc sladké je pro mě i pro kolemjdoucí maminku s dítětem, že Emína správně pojmenuje : máma a mimi. To je úsměvů a pochval. Taky je trefné, když chlap nese dítě za krkem nebo v náručí a Emína řekne: táta. To by bylo všechno v pořádku. Ovšem....na první totálně trapnou situaci si pamatuju, jako by to bylo včera. Emíně byl asi rok, byla jsem s ní na kontrole u doktorky. Manžel tou dobou nosil strniště. V čekárně seděl pán, který měl opravdu podobné rysy s manželem, strniště, tmavé vlasy. Co Emína udělala? Rozběhla se k němu a křičela: táta, táta! V tu chvíli jsem hledala lžíci, abych si mohla začít hloubit díru do podlahy. Byla jsem červená až za ušima, Emínu jsem chytla a pánovi se omlouvala. On totiž čekal na manželku, která byla v ordinaci. Kdyby tam byla ta manželka, tak fakt nevím, co bych dělala. Ale všimla jsem si, že okna čekárny jsou v přízemí. Je pravda, že chlapi mají smysl pro humor a pochopení, ale pro jistotu nosím prstýnek, aby si nemysleli, že nutně sháním opravdového tatínka. Další příhodu máme s obchoďáku.Emína běhala mezi regálama a ukazovala na chlapi a volala: táta, táta. Naštěstí byl s námi i manžel, takže chlapi viděli manžela a oddechli si. Pamatuju si, že se jeden pán i lekl přivyslovení "táta". Asi měl špatné svědomí.
Máma zase není tak těžká, ovšem jednou jsem na ulici potkaly paní, která nevypadala zdravě. Oteklá, červené ruce, vystopplé břicho. Emína samozřejmě nelenila, ukázala na paní a řekla: máma. Paní naštěstí ani nereagovala.
Bába je jakákoliv žena starších let. Bába je i naše sousedka. A tu to moc těší. Bába je i paní, která venčí pejska u nás v ulici. S bábou se nemůže Emína nikdy splést a ještě bude pochválená. Jednou jí babička, ta naše, četla pohádku. V jednom úryvku se psalo o ježibabě. Babička zvedla oči od obrázkové knihy a zeptala se Emíny: kde je ježibaba, ukaž. Emína chvíli přemýšlela, pak se podívala na babičku a řekla: tady je! To je teda pěkný!
Slova jako "děda, teta, strejda" jaksi Emíně ještě nejdou vyslovit. Ještě že tak. Já si bohatě vystačím s mámou, tátou a omluvama.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama