Léto

3. prosince 2015 v 15:37 | Yvona
Jaro, léto, podzim, zima. Já bych to nejraději zkrátila na lehké jaro, podzim a zimu. Mám nejraději podzim, listí se zbarví, zkracují se dny a pak je zima, první sníh, Vánoce, Nový rok a další sníh, ale hlavně…není mi horko!!!
Narodila jsem se v létě a asi bylo pěkné vedro, protože si to můj mozek přehodnotil v kritický moment mého života. Od té doby se intenzivnímu slunečnímu záření a teplotám nad 22C vyhýbám. Vyhýbám je mírné slovo, já trpím. K moři jsem letěla jedině na konci září a v práci jsem si vzala dovolenou kdykoliv od října do dubna. Od května jsem raději seděla v kanclu u klimošky a byla jsem ráda za jakoukoliv práci. Je pravda, že se mi nějaký ten rok poštěstilo, kdy v létě bylo více deštivých než slunečních dnů.
Je mi vedro. Je mi vedro, i když nemám nic na sobě. Jsem přesvědčená, že moje bílá kůže a světlé vlasy přitahuje slunce jako magnet. Chladím se u ledničky, chladím se v koupelně na dlaždicích, na chladným schodech do sklepa, nepomáhá to. Prý se mám zchladit zmrzlinou. Jak asi, když mi za zmrzlina vedrem ani není schopná vydržet v kornoutku? Teče všude, rozpouští se, mám zalepené prsty a potom i obličej a vlasy. Kašlu na to, zmrzlina letí do nejbližšího koše. A to mám ještě štěstí, že natrefím na stánek s kvalitní zmrzlinou, že nemusím honem rychle hledat záchod. Je mi vedro, když mi v restauraci donesou teplé jídlo. Jak mám ve vedru jíst teplé jídlo? Už takhle teplota mého těla hlásí hraničních 40C a ještě do sebe cpát jídlo, které má dalších minimálně 50C. Jste blázni. Salát by nebyl?
Výlety v létě, to je další kategorie bláznovství. Fakt mám vlézt do toho rozpáleného auta a jet 50 km do ZOO? Stačí otevřít na konci cesty dveře od auta a já vyteču na silnici. Já vím, auta mají klimatizaci, ale ne a stokrát ne. V létě na výlety jedině v 5 ráno nebo o půlnoci.
Jsem ráda, že moje dcera je na tom stejně - nesnáší vedro, sluneční svit a léto všeobecně. Jsem za to vděčná, protože ji nenapadne mě odpoledne chytit za ruku a jít ven. Za domem máme bazén a jsem ochotná do něj vlézt jen když na něj nesvítí sluníčko a to ještě použiju ochranný krém SPF50.
Toto léto pro mě bylo kritické, jinak to ani nazvat nejde. Odbyla jsem si úžeh a vysoký tlak, manžel mě odnesl do sprchy, polil mě studenou vodou a nechal mě třást se zimou. Ale pomohlo to. Bylo mi špatně, nemohla jsem dýchat. Jednou vpodvečer si Emína vzpomněla, že chce zmrzlinu. Chodíme do vedlejší ulice na miminkovskou porci zmrzliny. Kývla jsem jí na to. Mně bylo vedro hned za dveřmi, Emíně až u stánku se zmrzlinou. Cesta zpět domů byla jednoduše kritická. Emína červená a zpocená, ale se zmrzlinou v ruce, já červená, zpocená, neschopná chytnout dech z toho těžkého ovzduší. Říkám si pro sebe a tak trochu oznamuji Emíně:" přestěhujeme se na sever, Dánsko, Norsko, táta a máma si tam najdou práci a ty se naučíš cizí řeč. To je dobrý nápad, ne? Není tam žádné léto, jen zima" Emína si lízla zmrzliny, chvilku na mě koukala a pak řekla: "jo".
Cíl je jasný. Na sever….!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama