Dudlíky

4. prosince 2015 v 12:10 | Yvona
Byla jsem s miminkem po porodu na pokoji a už druhý den jsem manžela prosila, aby mi do nemocnice propašoval dudlíka. Dudlík totiž působil a stále je tišícím prostředkem. Jakmile dala Emína dudlík do pusinky, byl klid. Klid pro všechny.
Počet dudlíků se během 2 let měnil, protože se pořád nějaké ztrácely a pak se nacházely na místech, kde bych to ani já nečekala. Jednu dobu jsem u nás v bytě našla i 5 dudlíků. Taky jsem nějaké vyhodila sama do koše. A pak jsme šly s Emínou koupit nové dudlíky. To ale není jen tak. Vybrat dudlík je obrovská věda. Nezáleží jen na tvaru dudlíku, ale, a to hlavně, na obrázku, který je na něm namalovaný. Barva obrázku také hraje důležitou roli. U stojánku s dudlíky jsme proto s Emínou strávily nejvíce času. Balon, nebo dinosaurus. Emína si vždy vybrala ty "klučičí" - dinosaurus, auto, hasič. Jen ne ty princezny!!
V současné době má Emína v zásobě 4 dudlíky. Jednu dobu se mi dařilo ukrýt 3 z nich a doufala jsem , že jaksi Emína ztratí zájem sama. Přišla ale na to, kam jsem je schovala a ví o nich až moc dobře. Usíná s plnýma rukama a ve chvilce dokáže všechny dudlíky podudlat a zjistit, který je nejlepší. To, že spí, poznám podle toho, že jí ty dudlíky odpadnou z ruky.
Emína také začala mluvit. Doufala jsem a zpočátku to tak vypadalo, že jí ty dudlíky vadí při mluvení. Bohužel zjistila, že se dá žvatlat i s dudlíkem v puse. Ach jo! Zkoušeli jsme jí říct, že jí jsou už 2 roky a proto nepotřebuje dudlat, že je dáme dalšímu miminku nebo ještě lépe Ježíškovi. S váháním souhlasila. To by ale nesměla přijet k babičce, která má také dudlíky v zásobě, druhý šuplík odshora. Miminko a Ježíšek si mají trhnout nohou, Emína si svoje dudlíky zuřivě brání.
Jsme tři sourozenci a všichni jsme dudlali. Doma ani tak ne, ale u babičky, to byl ráj. První šuplík odshora. Dudlíky tam byly schované mezi vlnou a přízí, jen je vyhrabat. Byly staré, popraskané, ale to zakázané chutnalo dobře. Stejnou taktiku chci zkusit i u nás doma. Nechám Emíniny dudlíky zestárnout a popraskat a budu čekat, až je sama vyhodí, že nejsou dobré.
Nicméně, u nás dudlík nefunguje 24 hodin denně, ale už jen 12 hodin denně a to po dobu spánku a odpočinku. Když Emína letí pro dudlík, je jasné, že její aktivita klesá a je čas pustit pohádku, aby si na gauči trochu odpočinula. Venku se trochu za dudlání stydí, ale stačí , aby kolem nás projelo dudlající miminko v kočárku a stoupne o odložené zboží zájem. Pořád se nemůžu odhodlat k tomu, abych dudlíky ze dne na den vyhodila a vydržela to ječení, pláč, prosby a to po dobu několika dní.
Jednu výhody ten dudlík má. Emína se naučila nová slovíčka. Jak jinak mamince říct, jaký vlastně dudlík chce? S balonem, s hasicem, s dinosaurem nebo s babovkou? V sobotu dostane Emína balíček od Mikuláše za okno. Myslím a věřím tomu, že Emína ty svoje dudlíky ráda vymění za sladkosti. To se Mikuláš poměje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama