Dětský koutek

2. prosince 2015 v 13:40 | Yvona
Byla zima, ale nepršelo, tak jsme se s dcerou vypravily ven. Doma už to zná, pořád ty samé hračky dokola, ani mě by to nebavilo. Protože je už dcera větší, chodí, je obratná a je schopná se spřátelit s ostatními dětmi, rozhodla jsem se vypravit do podniku s dětským koutkem.
V centru je vyhlášený podnik se zdravou stravou a dětským koutkem. Manžel nám k obědu nic neuvařil ( vyučený kuchař - co dodat), tak jsem dceři oznámila, že se jdeme najíst do moc dobré restaurace. Už jsem tam několikrát byla na pracovním obědě, takže vím, že tam dětský koutek je.
Přišly jsme do restaurace a já si všimla nápisu: "mezi 10.00 a 13.00 je dětský koutek uzavřen, děkujeme." Protože jsme byly mezi prvními strávníky, vzala jsem Emču do ruky a šla jsem se zeptat, proč je koutek uzavřený. Paní nám řekla, že dětský koutek museli uzavřít kvůli hostům, které během oběda obtěžovalo, že děti běhaly po restauraci a křičely. Chápu, povídám, mně by taky vadilo. Jednou je pro děti vyhrazený koutek, tak mají být tam. A matky své děti nehlídají, dodala paní. Na druhou stranu mi řekla, že když jsme v restauraci zatím samy, tak si může Emča v koutku hrát.To byla paráda.
Minulý týden jsem se dozvěděla, že zavřeli další dětský koutek v kavárně, která je naprosto skvělá. Důvod je stejný, hlučné děti a nesoudné maminky. Škoda.Ještě nám ve městě zbývá několik kaváren a restaurací s dětským koutkem, snad vydrží.
Připojím také svojí osobní zkušenost. Poblíž centra je restaurace se zahrádkou, ve které je dětský koutek. Výborně tam vaří a personál milý. Chodím již několik let, dokonce jsme tam měli svatební hostinu. Seděli jsme tam již nějakou dobu, a přišly tři maminky, a sedly si ke stolu. Jedna maminka měla s sebou dvě děti, řekla jim, ať si jdou hrát. Děti byly hlučné, řádily jako černá ruka a když seděla holčička na houpačce a asi desetkrát zavolala na svojí maminku "mámííí", tak se maminka zavrtěla na židli a řekla: já tam nejdu. Holčička volala dál. My jsme se chystali k odchodu, ale i tak jsem si všimla, že někteří hosté se otáčejí ke koutku a nejsou nadšení z toho" mámíííí." Před pár dny jsme byly s tchýní v další kavárně s dětským koutkem. Bylo tam několik dětí, které odešly a my tam zůstaly samy. Přišla servírka a my se s ní daly trochu do řeči. Povídá: "někdy je to tady náročný, děti kříčí a není výjimkou, že mě dítě kopne do nohy a maminka neřekne ani slovo." Asi brzy zavřou dětský koutek.
Než jsme začaly s dcerou chodit do kaváren a restaurací, učila jsem jí jednu důležitou věc. Být v klidu a nekřičet, nemotat se personálu pod nohy. A věřte mi, dvakrát jsme zaplatily a odešly po pár minutách, protože byla Emča k nevydržení. Když jdeme jednou týdně do kavárny na kafe, které si rozdělíme na půl (Emča pěnu, já kafe), tak neběhá, nekřičí, dokonce se tam vždy s někým skamarádí, jde si sama koupit zákusek a také ho zaplatí a to jí nejsou ani 2 roky.
Milé maminky, já nemám doma andílka, spíše naopak, energie má dostatek a umí řádit jako tajfun, ale spoustu věcí se dá naučit.Jediné, co zatím nezvládáme, jsou obchody s oblečením. Dcera běhá mezi stojany, schovává se mi a já ji objevím u zrcadla, kde si zkouší klobouky. Nedělá mi problém ji chytit a odejít, ale pracujeme na tom.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama